Nokturno.net / tvorba / dílko

Byl jednou jeden starý král a ten měl tři dcery. Když bylo nejstarší osmnáct let, zavolal si je král a řekl: „ Běžte a ulovte mi v lese jelena, ale ne jelena se dvěma parohy, přeji si jelena s jednou nohou a medvědí srstí. Neberu, že mi ho zraníte, chci aby se mi takový medvědi rodily a zdobily by zahradu toho blbce od vedle, který nám tak rád krade ovce a odívá s nimi svoji manželku.
Když se dívky odebraly do svých pokojů, zavolal si král nejmladší z dcer a poradil jí aby se držela starších dcer, protože je nejmladší a není ještě tak zkušená, aby se mohla vypořádat s Medvědím jelenem. Potom vstal a ulítl oknem hrát golf. Nejmladší z dcer se proměnila v hada a dostala se potrubím do své koupelny, kde měla připravené věci na lov od králových sluhů. Odpoledne se dcery připravily a večer mohly vyrazit. Král nemusel mít strach z dceřiných potyček, dcery se měly rády a nerady se praly.
Les je přivítal potleskem a kromě jedné nervozní „paní na hlídání“, která zrovna připravovala večeři pro mladé liščata, je přivítali i ostatní obyvatelé lesa.
Nikdo nesměl vědět, že jsem jdou na lov, jinak by jim na kraji lesa dali korále a to značilo, že nejsou vítáni a nedostali by na cestu elektro-šlapací bagr vyrobený v sousední zemi na ulehčení cesty, který princesny ovšem nakonec stejně odmítly.
V klidu prošly obydlenou část lesa až narazily na hranici Lesa Medvědích jelenů . Tady je čekal důležitý úkol, vymyslet si dobrý důvod, který by donutil strážce pohraničníka pustit je dále do lesa. Domlouvaly se dlouho a nakonec řekli něco, co byste od královských dcer nečekali. „ My jsme se vydaly hledat zakopanou Slivovici, nechal nám ji tam Bolek Polívka, když na Mariáš do létající hospody
U holuba“, řekly společně a strážce pohraničník je asi po pěti minutách s vykulenýma očima pustil dál. Teď už je nepronásledovali oči přihlížejících, ani oči strážce, měly svobodu a tak se daly do práce.


Netrvalo dlouho, než narazily na první stopu a mohly začít s pronásledováním. „Teď se rozdělíme“, řekla nejstarší při pohledu na roztrojení cesty. Nejmladší nesouhlasila, ale bylo jí domluveno ručně a stručně. Když už se chystaly rozejít, objevila se před nimi létající hospoda U holuba. Prostřední z dcer měla docela hlad a tak se bez přemýšlení rozběhla. Hospoda se pyšní hlavně s Nakládanými žampiony s kuřecím masem pro vegetariány s povolením na kuřecí maso. Měla smůlu, hospoda začala stoupat těsně před tím, než se k ní dostala. To jí však neodradilo a vyskočila, chytla se práhu, pak se rozhoupala a skočila před dveře. S uvítacím zpěvem mohla vejít dovnitř.
Když dojedla, utřela si pusu a skočila dveřmi dolů. Nemusela se ničeho bát, už před několika stoletími začali hosté dostávat padáky z holubích per, kvůli několikanásobným úmrtím a několikanásobným stížnostem.
Dopadla přesně před nejmladší z dcer a rozhodla se sní dále pokračovat v pronásledování jelena. Nejmladší dcera souhlasila. Potom jí dala facku za to jak se lekla.
Jejich cesta probíhala v klidu, dokud nenarazily na medvědího jelena, který svolával ostatní. Raději se schovali do nedalekého křoví a pozorovaly další počínání jelenů. Jeleni něco jedly, vypadalo to jako nějaká dívčí postava, ale byly v klidu. A pak to přišlo, nebyla to nějaká dívčí postava, nýbrž jejich nejstarší sestra. Chytila se do pasti na roznašeče minerální vody a jeleni ji snědli i docela s chutí.
Teď už nemohly pokračovat v lovu, zavolaly si strašáka žížal, chránícího mrkve téměř bohatých majitelů psích úlů a ten je pomocí vysoké matematiky začlenil do zlomku a ony nejen zapomněly na smrt jejich drahé sestry, ale i na pochybný úkol jejich otce. Pomocí zlomku jim vyrostly bradavice a proměnily se v houby.
A to je konec příběhu sester , které zničily moderní technologie, a které volný čas promrhaly u počítače a psaním nesmyslných zpráv na mobilu. Jejich otce zprávy zdrtila, a tyk si pořídil nové tři dcery a nechal je tvrdě cvičit na Policejní akademii. A když bylo nejstarší osmnáct let, byl už král mrtví a tak si nechala na rameno vytetovat medvědího jelena požírajícího houby.