29.10.06 | čtenář čtenář Venciš | 1979 x | vypínač
Pohlaď mě na duši,
Zaryj se pohledem, zaryj se do žil v nichž krev proudí,
Linie těla vkreslená tuží
Po kapkách vpíjí se, v očích mých mihotavě bloudí
Se srdcem z opuky,
Kolem těla kamenného,
Vryju ti do tváří myšlenky,
O smrti, o kousku utrpení mého
Jsi andělem,
vůní, dnem jenž nikdy nekončí
přes najde se ten kdo se zády k tobě otočí
ano – jsi tím omamným parfumem.
podzim zoufalství temnota láska sex sen zima bolest nenávist poezie . tma fantasy beznaděj * erotika ... smrt emoce momentka vzpomínka deprese haiku strach pocity mládí zklamání osud přetvářka krev samota vztah svoboda cesta x pocit vztahy voľný verš marnost realita život antilistí město touha les příroda horor .. vyznání horror smutek žena aa noc humor čas sobota povídka jen tak srdce hrůza naděje
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867