20.11.06 | Večernice, @, další tvorba | 1918 x | vypínač
Nemám slov ač chtěla bych psát
rukou zase odkrývat svou duši.
Velké vzduchoprázdno, nohu přes nohu
sedí mi v hlavě.
Popelavé písmeno,
to poslední v řadě nevědomosti
naráží do stěn
tak tupě
doprovázeno zvukem prázdnoty.
Člověk čeká
celý život všanc nastrčí, aby mohl Čekat
pocity vylézající nedočkavě z uší
pilně zastrkuje násadkou od propisky.
Já jsem člověk..
Ztracená akvarijní rybička
bloudící nitro, postávající na slepém bodě
místě, kde nevinnost dostává se ve vývin.
Stíny výčitek odráží se na protějším domě
mávají mi
s lehkou těžkostí plouží se po stěnách a trhají mi uši.
Stávám se hrdinkou
však je to jen divadlo
divadlo pro sebe samou.
Předstíraný flegmatismus
hryzající mě divoce do očí
tekoucí z nich s předstíraným nezájmem.
Škubne mi v koutcích, zavřu hlavu…
… jdu si koupit jahody
mají dnes čerstvé.
mládí temnota povídka beznaděj smrt les . smutek život fantasy příroda humor antilistí vyznání hrůza osud krev strach poezie momentka touha přetvářka srdce sobota sen pocit haiku město horor zoufalství zklamání * emoce bolest marnost svoboda .. nenávist aa voľný verš pocity zima jen tak ... x čas noc deprese sex horror naděje cesta žena tma vztahy láska podzim realita erotika vztah samota vzpomínka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866