Nokturno.net / tvorba / dílko

Ve vichřici,
hráme na struny hříchu
a polykáme vítr a erotiku…
Miláčku.

Ve vichřici,
měním se v čarodějku,
ty ve vampíra a tma je venku…
Miláčku.

Ve vichřici,
cítím tvou radost z deště,
ještě chvíli točíme se v kruhu, ještě!
Miláčku.

Miláčku!
Poběž za mnou tou temnou uličkou,
kterou tak ráda chodím domú
a riskuju sebe.
Tahat za sebou tě budu svou malou ručičkou,
ve stínech obeliskú- stromú
a mé oči ozáří ti nebe,
(a mně tebe.)

Miláčku, ach miláčku!
Budeme strašně promoklí- úplně.
A asi bychom se měli cítit provinile, co?
Neboj doma tě zahřeju celkem nevinně…
Čajem nebo tak něco…