03.01.07 | mai, @, další tvorba | 2297 x | vypínač
Temný a tichý
kývá se do větru
jehličí šustí pod nohama,
černé jsou mrtvé klády polen
listí,
dub.
Jehličí,
smrk.
Padají a zmírají touhou po životě.
Rosa odchází,
nemá svůj věčný list
i ona v sobě dusí touhu,
touhu existence.
Prvá padne rosa
rychle a těžce vsaje se do země,
list následuje ji,
pomalu, lehce
mrtvě.
pocity voľný verš povídka vztahy krev . momentka deprese sex zklamání smutek zima beznaděj město sobota vyznání temnota poezie smrt noc nenávist strach přetvářka fantasy erotika sen marnost srdce .. podzim naděje samota jen tak čas vztah mládí x antilistí ... realita horor svoboda emoce touha pocit zoufalství hrůza osud život haiku * bolest žena vzpomínka horror příroda aa tma humor les láska cesta
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866