03.01.07 | mai, @, další tvorba | 2642 x | vypínač
Temný a tichý
kývá se do větru
jehličí šustí pod nohama,
černé jsou mrtvé klády polen
listí,
dub.
Jehličí,
smrk.
Padají a zmírají touhou po životě.
Rosa odchází,
nemá svůj věčný list
i ona v sobě dusí touhu,
touhu existence.
Prvá padne rosa
rychle a těžce vsaje se do země,
list následuje ji,
pomalu, lehce
mrtvě.
, linkuj! 
, jagg 
zoufalství jen tak naděje marnost vzpomínka horor vztah život pocit haiku bolest fantasy voľný verš .. podzim čas horror realita ... temnota beznaděj aa povídka noc hrůza sobota přetvářka . tma samota příroda zklamání erotika deprese žena smrt momentka smutek emoce krev x nenávist zima město srdce strach mládí humor svoboda láska antilistí vztahy pocity les osud touha sex vyznání cesta sen poezie *
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867