13.01.07 | Nyat, @, další tvorba | 2014 x | vypínač
Jsi sám.
Zdá se jako by jsi byl pokojem objímán.
Stěny tě nežně uchopí do rukou svých.
A ty zakusíš tichou bolest.
Tisíc jehel v jemné kůži.
Ostré jako trny v růži.
Omítka se lehce sdrolí.
Kolem tebe zmizí okolí..
Pohlcen láskou v prach.
Jsi kdysi neznal strach.
A však teď se bojíš.
Trochu vzduchu do plic lovíš.
Nic nedostaneš.
dýchat už nemůžeš.
stála ti ta láska za to?
Tak zeptal jses proč.
Tak ptal?
Je ti teď jako bys někoho zabil a udělal jsi to sám.
V cihlových rukách objímán.
S láskou na rtech.
V deliriu mimo tento svět.
Těžko mi zvládneš ještě říct,
jaké to vlastně bylo..
Tady na pokraji pokoje.
Vzdáváš se bez boje.
Vím, že je to jen tvoje přání.
Vidím, jak si tě chce stěna do omítky vplést
a udělá to vše pro tebe.
Tak jako ty pro ní.
Z lásky k ní.
l
deprese pocity sobota zima cesta beznaděj * srdce voľný verš zklamání pocit láska temnota sex x vztah ... sen fantasy hrůza noc zoufalství nenávist bolest .. realita čas život aa humor město krev horor osud naděje touha příroda haiku jen tak emoce přetvářka erotika les horror vyznání svoboda poezie vzpomínka žena . smutek mládí smrt momentka samota podzim tma povídka strach vztahy marnost antilistí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866