Nokturno.net / tvorba / dílko

Třicet roků ticha
klíny do hlavy
je toho trochu víc
než se dá najednou
spolknout
jako voda v  řece
vypitá
protekla mezi prsty u  nohou
bosej v  trní
su
reálně pruhovaný krávy
na louce v  Alpách
vezou mě na svým hřbetě
nemůžu to zastavit
jsem harlekýn
s  šlehačkou na temeni
unikám
kladivu času
na běhacím pásu
a možná jednoho dne
přijde vysvobození
a
nebo
nic