21.01.07 | jan urban, @, další tvorba | 2851 x | vypínač
Nad stínem
když se v slunce noří
zní teskné zpěvy andělů
kteří nám klesnou
hroby ozdobit
až ukončí stráž
u duší přidělených.
Duhou pstruhů
ozdobím stříbro zčernalé
vpité do štítu probitého
střelou
vyslanou belhavým střelcem
dnes bez křídel
kterého probudily
hlasy zprvu nesmělé
ale v tom tichu
sytě znějící.
Do srdce
zatnuty jsou ostrve
hradby se pod nimi chvějí
a vřelá krev
se stává nápojem
pro dvě hrdla vyprahlá.
les vyznání horror povídka vzpomínka marnost ... přetvářka mládí bolest realita hrůza voľný verš poezie .. zoufalství jen tak pocit sobota beznaděj vztah erotika sex láska smrt pocity svoboda deprese vztahy zklamání čas momentka * cesta tma horor temnota touha antilistí krev život naděje žena x aa osud strach samota noc srdce emoce fantasy zima příroda město haiku . podzim nenávist sen smutek humor
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867