25.01.07 | Verba, @, další tvorba | 2066 x | vypínač
Znal jsem mnohé krásyvšedního dne
než přijeli tanky do vesnice
lidé utíkali jak vyplašené opice
a ten zbytek…žádné slitování vojácí nemají
do prchajícího davu střílejí
pod tíhou samopalů zuby zatínají,
děla rány vydávají
lidé na zemi v louži krve leží
čas už nikam neběží,
zastavil se!
bylo ticho jen já sem utíkal do kopců
moje srdce tlouklo jako tisíc zvonců
pak trhl jsem sebou k zemi prudce
pak přestalo tlouct i mé srdce!
poezie smrt láska sobota hrůza horror zima zoufalství antilistí ... příroda vyznání haiku strach beznaděj . * smutek povídka naděje nenávist realita fantasy humor vztah život pocity emoce noc samota jen tak zklamání momentka x temnota tma cesta sex .. marnost osud město sen pocit srdce žena mládí podzim bolest krev touha vztahy deprese svoboda čas přetvářka aa erotika voľný verš vzpomínka horor les
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867