28.01.07 | Calwen, @, další tvorba | 3156 x | vypínač
Mon poete, mí básníci,
I úsměv umí bolet.
Křivé pravdy ve verších, ve víně,
Třikrát, skrznaskrz, tak nevinně
(okusíš, ochutnáš, odcházíš)
sklonit se a prosit,
stále níž.
V popel spálit dary od boha
A zkoušet všechno od znova.
Zavřít oči, přelízt plot,
Svět začíná….
, linkuj! 
, jagg 
... zima láska jen tak deprese město voľný verš čas realita vzpomínka antilistí žena sen pocit fantasy osud vyznání svoboda hrůza zklamání beznaděj smutek emoce temnota samota vztahy nenávist pocity bolest zoufalství haiku * aa touha tma přetvářka příroda horor povídka noc erotika srdce . x sobota .. poezie cesta naděje vztah život strach podzim momentka marnost humor les krev smrt horror sex mládí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867