28.01.07 | Calwen, @, další tvorba | 3122 x | vypínač
Mon poete, mí básníci,
I úsměv umí bolet.
Křivé pravdy ve verších, ve víně,
Třikrát, skrznaskrz, tak nevinně
(okusíš, ochutnáš, odcházíš)
sklonit se a prosit,
stále níž.
V popel spálit dary od boha
A zkoušet všechno od znova.
Zavřít oči, přelízt plot,
Svět začíná….
, linkuj! 
, jagg 
haiku zoufalství strach horror pocity nenávist čas jen tak noc antilistí * žena srdce marnost realita hrůza poezie sex příroda . osud les vzpomínka tma voľný verš ... láska povídka vyznání zima beznaděj město zklamání humor samota bolest sen x pocit aa erotika mládí horor smutek temnota svoboda sobota život momentka deprese touha přetvářka vztah smrt krev vztahy naděje .. podzim fantasy cesta emoce
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867