28.01.07 | Calwen, @, další tvorba | 2837 x | vypínač
Mon poete, mí básníci,
I úsměv umí bolet.
Křivé pravdy ve verších, ve víně,
Třikrát, skrznaskrz, tak nevinně
(okusíš, ochutnáš, odcházíš)
sklonit se a prosit,
stále níž.
V popel spálit dary od boha
A zkoušet všechno od znova.
Zavřít oči, přelízt plot,
Svět začíná….
povídka smrt poezie vztah momentka .. srdce horor město marnost haiku strach ... pocit svoboda noc krev zklamání sobota pocity * přetvářka beznaděj temnota příroda nenávist emoce horror voľný verš vzpomínka vztahy les osud erotika naděje sex realita jen tak aa čas touha x láska smutek samota zoufalství humor antilistí cesta deprese fantasy život bolest žena mládí hrůza sen tma vyznání zima . podzim
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867