28.01.07 | Calwen, @, další tvorba | 2774 x | vypínač
Mon poete, mí básníci,
I úsměv umí bolet.
Křivé pravdy ve verších, ve víně,
Třikrát, skrznaskrz, tak nevinně
(okusíš, ochutnáš, odcházíš)
sklonit se a prosit,
stále níž.
V popel spálit dary od boha
A zkoušet všechno od znova.
Zavřít oči, přelízt plot,
Svět začíná….
. poezie podzim krev smutek vztah svoboda erotika samota sobota bolest smrt město sex sen cesta * zima pocity marnost strach naděje voľný verš nenávist hrůza .. čas osud beznaděj jen tak noc mládí vztahy povídka láska deprese vyznání horror haiku horor les zoufalství tma antilistí žena vzpomínka příroda aa pocit život zklamání temnota fantasy ... momentka humor srdce touha realita přetvářka x emoce
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866