29.01.07 | já, @, další tvorba | 2378 x | vypínač
V nastalé tmě ztratily zdi svou bílou barvu .
Mřížemi v oknech proniká sem čerstvý vzduch.
A noční anděl,co přináší mi náhlou spásu,
napřáhl ruku k okoralým rtům.
Polykám slova svých barevných světů.
Kloužou mi lehce do krku.
Ve tvaru kuliček a obdélníků,
těším se na návrat klidných snů.
Mám strach že ráno zase dveřmi vejde slunce.
Já nechci vstávat z bílé postele.
Chci si tam,sbalená v erární přikrývce
stavět své zámky z kytek.
, linkuj! 
, jagg 
sobota tma srdce samota realita sex město zklamání bolest hrůza zoufalství voľný verš humor přetvářka momentka žena vyznání horror naděje noc krev * jen tak zima marnost smrt vztah horor sen strach . vztahy život antilistí .. haiku fantasy touha láska vzpomínka příroda beznaděj osud aa ... pocity deprese svoboda čas smutek cesta poezie erotika temnota povídka podzim x pocit les mládí emoce nenávist
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867