29.01.07 | já, @, další tvorba | 2010 x | vypínač
V nastalé tmě ztratily zdi svou bílou barvu .
Mřížemi v oknech proniká sem čerstvý vzduch.
A noční anděl,co přináší mi náhlou spásu,
napřáhl ruku k okoralým rtům.
Polykám slova svých barevných světů.
Kloužou mi lehce do krku.
Ve tvaru kuliček a obdélníků,
těším se na návrat klidných snů.
Mám strach že ráno zase dveřmi vejde slunce.
Já nechci vstávat z bílé postele.
Chci si tam,sbalená v erární přikrývce
stavět své zámky z kytek.
jen tak podzim voľný verš erotika sen smrt . mládí fantasy emoce vztah beznaděj vztahy haiku realita vzpomínka sex smutek bolest přetvářka .. zoufalství * x město krev příroda momentka humor život ... vyznání zima sobota zklamání cesta strach nenávist žena hrůza naděje čas svoboda touha noc poezie marnost osud antilistí horor pocit temnota aa les deprese tma samota srdce láska povídka horror pocity
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866