29.01.07 | já, @, další tvorba | 2305 x | vypínač
V nastalé tmě ztratily zdi svou bílou barvu .
Mřížemi v oknech proniká sem čerstvý vzduch.
A noční anděl,co přináší mi náhlou spásu,
napřáhl ruku k okoralým rtům.
Polykám slova svých barevných světů.
Kloužou mi lehce do krku.
Ve tvaru kuliček a obdélníků,
těším se na návrat klidných snů.
Mám strach že ráno zase dveřmi vejde slunce.
Já nechci vstávat z bílé postele.
Chci si tam,sbalená v erární přikrývce
stavět své zámky z kytek.
, linkuj! 
, jagg 
sobota deprese žena erotika ... samota cesta smutek touha město fantasy pocit přetvářka zoufalství život vyznání nenávist srdce voľný verš les haiku příroda marnost temnota pocity čas povídka mládí láska vztahy zklamání bolest horror smrt svoboda . strach x * vzpomínka horor aa tma .. jen tak poezie momentka noc realita hrůza osud krev vztah zima sex antilistí naděje beznaděj humor podzim emoce sen
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867