29.01.07 | já, @, další tvorba | 2233 x | vypínač
V nastalé tmě ztratily zdi svou bílou barvu .
Mřížemi v oknech proniká sem čerstvý vzduch.
A noční anděl,co přináší mi náhlou spásu,
napřáhl ruku k okoralým rtům.
Polykám slova svých barevných světů.
Kloužou mi lehce do krku.
Ve tvaru kuliček a obdélníků,
těším se na návrat klidných snů.
Mám strach že ráno zase dveřmi vejde slunce.
Já nechci vstávat z bílé postele.
Chci si tam,sbalená v erární přikrývce
stavět své zámky z kytek.
x naděje noc voľný verš erotika mládí přetvářka temnota život . strach momentka vztah zklamání svoboda bolest podzim * sobota vzpomínka pocit beznaděj sen jen tak srdce smutek poezie zoufalství osud touha krev deprese haiku les zima aa vyznání hrůza cesta samota horor čas žena povídka příroda fantasy město realita ... pocity vztahy humor antilistí marnost tma .. emoce láska nenávist horror sex smrt
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867