02.02.07 | čtenář Machi | 1784 x | vypínač
Jak to prostě začíná?
Nevime, nebudem vedět-
ale je vždy k tomu ňjaká přičina.
Má mnoho podob,mnoho tváří.
Ale vždy na konci bílé světlo září.
naše hodinky pochodují o ubihají,
čekáme jen až, dotikají.
Zpomalit je na tomto světě nejde,
ale je to osud ,tak na tom ani nesejde.
V Dne často? To je mýlka.
Přeci v noci chodí smrti vílka.
Bílý oblek,bíly stín.
v horším případě chodí i sním.
Ten má kosu, a s ní klín.
ale štěstí ho používá míň.
Uživej te si každé vteřiny!
nevíte kdy vám vypnou ty vaše hodiny.
osud horor naděje beznaděj antilistí sen samota voľný verš přetvářka bolest mládí strach zima žena ... deprese srdce láska pocit svoboda .. haiku . sex erotika zklamání jen tak povídka smutek hrůza emoce temnota příroda podzim aa fantasy humor cesta život poezie vzpomínka momentka realita noc zoufalství * les pocity vztahy nenávist tma vztah x město krev čas sobota marnost smrt vyznání touha horror
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867