02.02.07 | čtenář Machi | 1729 x | vypínač
Jak to prostě začíná?
Nevime, nebudem vedět-
ale je vždy k tomu ňjaká přičina.
Má mnoho podob,mnoho tváří.
Ale vždy na konci bílé světlo září.
naše hodinky pochodují o ubihají,
čekáme jen až, dotikají.
Zpomalit je na tomto světě nejde,
ale je to osud ,tak na tom ani nesejde.
V Dne často? To je mýlka.
Přeci v noci chodí smrti vílka.
Bílý oblek,bíly stín.
v horším případě chodí i sním.
Ten má kosu, a s ní klín.
ale štěstí ho používá míň.
Uživej te si každé vteřiny!
nevíte kdy vám vypnou ty vaše hodiny.
sobota jen tak podzim aa vztah sex vzpomínka deprese život sen povídka osud bolest fantasy nenávist touha krev zima les mládí . samota cesta momentka beznaděj vyznání haiku x naděje horror zoufalství temnota humor tma poezie smutek žena antilistí erotika láska vztahy svoboda voľný verš zklamání smrt * .. noc realita město čas pocity pocit srdce hrůza emoce horor příroda přetvářka strach marnost ...
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867