02.02.07 | čtenář Machi | 1913 x | vypínač
Jak to prostě začíná?
Nevime, nebudem vedět-
ale je vždy k tomu ňjaká přičina.
Má mnoho podob,mnoho tváří.
Ale vždy na konci bílé světlo září.
naše hodinky pochodují o ubihají,
čekáme jen až, dotikají.
Zpomalit je na tomto světě nejde,
ale je to osud ,tak na tom ani nesejde.
V Dne často? To je mýlka.
Přeci v noci chodí smrti vílka.
Bílý oblek,bíly stín.
v horším případě chodí i sním.
Ten má kosu, a s ní klín.
ale štěstí ho používá míň.
Uživej te si každé vteřiny!
nevíte kdy vám vypnou ty vaše hodiny.
, linkuj! 
, jagg 
sen cesta beznaděj zklamání nenávist srdce voľný verš momentka svoboda pocity fantasy přetvářka emoce temnota příroda strach sobota mládí čas realita jen tak touha zoufalství . marnost vztahy ... poezie haiku město sex les žena samota povídka krev horor pocit aa antilistí hrůza podzim bolest život tma láska .. smrt vztah erotika noc x horror deprese vyznání smutek osud humor * naděje vzpomínka zima
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867