02.02.07 | čtenář Machi | 1627 x | vypínač
Jak to prostě začíná?
Nevime, nebudem vedět-
ale je vždy k tomu ňjaká přičina.
Má mnoho podob,mnoho tváří.
Ale vždy na konci bílé světlo září.
naše hodinky pochodují o ubihají,
čekáme jen až, dotikají.
Zpomalit je na tomto světě nejde,
ale je to osud ,tak na tom ani nesejde.
V Dne často? To je mýlka.
Přeci v noci chodí smrti vílka.
Bílý oblek,bíly stín.
v horším případě chodí i sním.
Ten má kosu, a s ní klín.
ale štěstí ho používá míň.
Uživej te si každé vteřiny!
nevíte kdy vám vypnou ty vaše hodiny.
temnota zima marnost tma život fantasy podzim realita erotika čas vzpomínka hrůza * vyznání osud ... momentka .. láska povídka smutek pocity příroda mládí město . pocit samota voľný verš beznaděj smrt noc žena vztahy jen tak sex antilistí zoufalství humor poezie sobota sen strach horror x krev touha haiku přetvářka aa les nenávist deprese naděje bolest srdce vztah horor svoboda emoce cesta zklamání
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867