Nokturno.net / tvorba / dílko

Z  ran jiných
chlípně polykat
miligramy něhy,
žil se ústy dotýkat
ve zranitelných chvílích ,
jako v  první večer ženy naříkat…
A  brát…
Emoce jiným vyjídat.
Ještě trochu zbylo snad,
aby měli příště co mi dát…
A  lesklý černý had-
alter ego mé duše,
vábení mých smyslových vnad,
ty prosebníku, víš že kouše!
Zabíjí na dvakrát,
brutálně i  sametově…
Ach, ten bestiální skrat,
co touží po lásce Orfeově,
nutí neplakat, když hltavě pije další duši do dna..
Přec nikdy neovládnu ten instinkt vraha.