11.02.07 | Irena, @, další tvorba | 2586 x | vypínač
Já a noc
Takové ticho je – umocněné hudbou.
V polštářích skrývám své nedosněné sny.
Na bílých zdech tančí jemné stíny.
Za okny svět. Opuštěn. Je zlý !
Za dveřmi stojí tichý anděl smíru.
Zelený čaj v čínské konvici.
Samota voní v tichu tom a klidu.
Mandle a rozinky, sypané skořicí.
Neboj se ztichnout. Staň se třeba stínem.
Do oken dívá se černá paní noc.
A měsíc rybář už loví s bílým klidem,
všechny ty duše, nad nimiž má moc.
Sedíš a čekáš. Snad přijde má láska !
Stříbrnou strání jdu sama za tebou.
Myšlenka každá s tebou se laská….
Slzy mi skanuly. Smutno je pojednou…...
, linkuj! 
, jagg 
zima * zoufalství svoboda poezie pocit les povídka ... bolest vzpomínka mládí beznaděj noc marnost horror horor humor naděje krev zklamání čas touha jen tak přetvářka vztah hrůza temnota strach voľný verš samota podzim sobota realita vyznání aa .. fantasy erotika smrt vztahy momentka sen srdce nenávist deprese cesta pocity tma smutek . emoce antilistí láska osud město x žena život sex haiku příroda
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867