11.02.07 | Irena, @, další tvorba | 2210 x | vypínač
Já a noc
Takové ticho je – umocněné hudbou.
V polštářích skrývám své nedosněné sny.
Na bílých zdech tančí jemné stíny.
Za okny svět. Opuštěn. Je zlý !
Za dveřmi stojí tichý anděl smíru.
Zelený čaj v čínské konvici.
Samota voní v tichu tom a klidu.
Mandle a rozinky, sypané skořicí.
Neboj se ztichnout. Staň se třeba stínem.
Do oken dívá se černá paní noc.
A měsíc rybář už loví s bílým klidem,
všechny ty duše, nad nimiž má moc.
Sedíš a čekáš. Snad přijde má láska !
Stříbrnou strání jdu sama za tebou.
Myšlenka každá s tebou se laská….
Slzy mi skanuly. Smutno je pojednou…...
emoce erotika přetvářka strach temnota aa čas zklamání nenávist fantasy cesta zoufalství sen marnost . deprese pocity pocit hrůza příroda povídka horor voľný verš momentka poezie touha beznaděj tma krev svoboda sex antilistí srdce žena samota bolest horror jen tak .. humor * smrt ... les mládí zima vzpomínka láska vztahy vyznání osud realita naděje sobota podzim smutek život haiku noc x město vztah
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866