11.02.07 | Irena, @, další tvorba | 2542 x | vypínač
Já a noc
Takové ticho je – umocněné hudbou.
V polštářích skrývám své nedosněné sny.
Na bílých zdech tančí jemné stíny.
Za okny svět. Opuštěn. Je zlý !
Za dveřmi stojí tichý anděl smíru.
Zelený čaj v čínské konvici.
Samota voní v tichu tom a klidu.
Mandle a rozinky, sypané skořicí.
Neboj se ztichnout. Staň se třeba stínem.
Do oken dívá se černá paní noc.
A měsíc rybář už loví s bílým klidem,
všechny ty duše, nad nimiž má moc.
Sedíš a čekáš. Snad přijde má láska !
Stříbrnou strání jdu sama za tebou.
Myšlenka každá s tebou se laská….
Slzy mi skanuly. Smutno je pojednou…...
, linkuj! 
, jagg 
čas .. strach smrt sex fantasy temnota mládí město jen tak horror sobota tma povídka voľný verš ... * zklamání vzpomínka poezie krev momentka pocity příroda život realita láska vyznání . svoboda sen marnost nenávist beznaděj pocit haiku aa hrůza naděje zoufalství cesta bolest deprese samota žena vztahy podzim smutek humor les horor emoce osud antilistí x touha přetvářka vztah noc zima erotika srdce
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867