11.02.07 | Irena, @, další tvorba | 2552 x | vypínač
Já a noc
Takové ticho je – umocněné hudbou.
V polštářích skrývám své nedosněné sny.
Na bílých zdech tančí jemné stíny.
Za okny svět. Opuštěn. Je zlý !
Za dveřmi stojí tichý anděl smíru.
Zelený čaj v čínské konvici.
Samota voní v tichu tom a klidu.
Mandle a rozinky, sypané skořicí.
Neboj se ztichnout. Staň se třeba stínem.
Do oken dívá se černá paní noc.
A měsíc rybář už loví s bílým klidem,
všechny ty duše, nad nimiž má moc.
Sedíš a čekáš. Snad přijde má láska !
Stříbrnou strání jdu sama za tebou.
Myšlenka každá s tebou se laská….
Slzy mi skanuly. Smutno je pojednou…...
, linkuj! 
, jagg 
les marnost emoce beznaděj noc . vyznání čas touha .. nenávist poezie tma pocit fantasy aa sen pocity sex hrůza zima krev strach život horror mládí horor město zoufalství x antilistí vztahy smutek voľný verš momentka smrt cesta podzim erotika láska povídka sobota žena osud ... haiku naděje jen tak deprese bolest zklamání temnota realita vztah srdce svoboda příroda samota vzpomínka * přetvářka humor
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867