11.02.07 | Irena, @, další tvorba | 2446 x | vypínač
Já a noc
Takové ticho je – umocněné hudbou.
V polštářích skrývám své nedosněné sny.
Na bílých zdech tančí jemné stíny.
Za okny svět. Opuštěn. Je zlý !
Za dveřmi stojí tichý anděl smíru.
Zelený čaj v čínské konvici.
Samota voní v tichu tom a klidu.
Mandle a rozinky, sypané skořicí.
Neboj se ztichnout. Staň se třeba stínem.
Do oken dívá se černá paní noc.
A měsíc rybář už loví s bílým klidem,
všechny ty duše, nad nimiž má moc.
Sedíš a čekáš. Snad přijde má láska !
Stříbrnou strání jdu sama za tebou.
Myšlenka každá s tebou se laská….
Slzy mi skanuly. Smutno je pojednou…...
strach vztahy přetvářka naděje samota * realita humor hrůza zklamání povídka erotika .. smutek fantasy noc tma vyznání zoufalství vztah beznaděj podzim x temnota touha . vzpomínka aa ... marnost poezie sex nenávist srdce bolest žena haiku osud momentka horor jen tak antilistí láska příroda sen cesta pocit krev město svoboda horror čas sobota deprese emoce mládí pocity smrt les voľný verš život zima
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867