11.02.07 | Irena, @, další tvorba | 2518 x | vypínač
Já a noc
Takové ticho je – umocněné hudbou.
V polštářích skrývám své nedosněné sny.
Na bílých zdech tančí jemné stíny.
Za okny svět. Opuštěn. Je zlý !
Za dveřmi stojí tichý anděl smíru.
Zelený čaj v čínské konvici.
Samota voní v tichu tom a klidu.
Mandle a rozinky, sypané skořicí.
Neboj se ztichnout. Staň se třeba stínem.
Do oken dívá se černá paní noc.
A měsíc rybář už loví s bílým klidem,
všechny ty duše, nad nimiž má moc.
Sedíš a čekáš. Snad přijde má láska !
Stříbrnou strání jdu sama za tebou.
Myšlenka každá s tebou se laská….
Slzy mi skanuly. Smutno je pojednou…...
, linkuj! 
, jagg 
vztahy pocit poezie strach zklamání . bolest marnost humor deprese naděje mládí x příroda horror srdce les haiku láska pocity voľný verš horor krev sex temnota sen tma beznaděj vzpomínka ... cesta sobota realita aa život zoufalství osud žena hrůza nenávist vztah povídka emoce město .. smutek jen tak erotika noc vyznání zima antilistí smrt svoboda čas touha podzim momentka přetvářka * samota fantasy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867