15.02.07 | Ferrante, @, další tvorba | 2401 x | vypínač
Ten vítr mě ovanul,
já přála si být jeho milenka,
něžně mě obemknul,
a já poslouchala.
Šeptal a sliboval..
Ne, to slibovalo moje srdce,
slibovalo věrnost, důvěru a pravdu..
jak pošetilé bylo…
nic není..
nic mě nemůže hřát..
vítr si povane dál,
a jiní s ním budou spjati..
Jak všechno pomíjí..
Láska, žal, smutek i život..
Ale já nechci,
chci ten vítr cítit pořád…
, linkuj! 
, jagg 
nenávist poezie deprese cesta noc jen tak smutek přetvářka horor vzpomínka láska beznaděj emoce aa srdce pocity haiku čas voľný verš * naděje vyznání zklamání bolest vztahy humor sobota strach žena horror podzim povídka krev erotika hrůza fantasy realita sen .. x . touha život samota marnost zima mládí sex momentka vztah svoboda město příroda osud les pocit temnota smrt antilistí tma ... zoufalství
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867