22.02.07 | Berenika, @, další tvorba | 2558 x | vypínač
Občas ztrácívám
v lesku zrcadel
jistotu sebeklamů
a moje srdce buší
tak nějak doprázdna
postříbřené plochy.
V prasklinách skla
hledám to,
co bych ráda
zkusila vyslovit.
Ale nejde mi říct
nic jiného,
než němé věty.
A když se pokusím
napsat ta slova prstem
na zamlžené sklo,
bojím se, že by je mráz
spálil do ledových květů
a už bych je nikdy nenašla!
strach povídka život ... naděje přetvářka pocity hrůza zima vyznání zoufalství nenávist emoce noc podzim vzpomínka vztah touha horor fantasy voľný verš čas sobota samota humor svoboda aa bolest beznaděj . momentka x smrt marnost láska cesta příroda poezie horror krev * zklamání realita smutek srdce sex město les .. vztahy haiku sen osud erotika tma jen tak temnota žena pocit deprese antilistí mládí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867