25.02.07 | popelka, @, další tvorba | 2419 x | vypínač
Život svůj měl jen smutek a pláč,
nechápal tenhle svět.
Však dříve byl v životě velký rváč,
a teď?
Nezná lásku, štěstí a smích,
však dříve miloval lidi.
Leč on pro ně byl jak krvežíznivý vrah,
který zabijí malé děti.
Byl jak noční můra,
která Vás v noci nevědomky straší.
Přitom ona má noci ráda,
chápete co tím chci říci?
Dnes tu sedí na pomníku
a přemýšlí nad svým životem.
Má si pověsit lano na větévku?
Nebo dál snášet ponížení před bohem?
Opíjí se krvavým vínem,
proč jste tak krutí?
Hovoří s vlastním stínem,
který ho k tomu nutí.
Teď stojí na skále,
pohled to je žalostný.
Nyní skočil náhle,
proč jen on je smutkem zlomený?
Letí, letí dolů,
vzdává hold té skále.
Volá: už letím domů!
napětí i strach cítí náhle.
Však už jenom metr na zem
abude konec trápení.
Už je vezen nebeským vozem,
a radost ho náhle zaplní…
x vzpomínka mládí vztah les podzim marnost láska tma zoufalství cesta * .. aa antilistí svoboda vyznání život momentka povídka smrt čas voľný verš humor sex erotika bolest strach poezie jen tak pocity horror horor osud zima přetvářka fantasy samota smutek pocit emoce naděje město haiku . realita sen vztahy nenávist deprese žena krev noc temnota beznaděj sobota srdce touha příroda hrůza ... zklamání
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6444
autorů: 866