26.02.07 | Berenika, @, další tvorba | 2698 x | vypínač
Nejdřív počkám,
až plaché srny
tvých pohlazení
vyjdou ven
z vysoké trávy.
Potom tisíci řekami
připluji k tobě…
Buď se mnou!
Vážky tvých očí
zlehka usednou
na moji hladinu.
Slzy mé řasy smočí
a já s tebou zahynu!
Pak tvé ruce stočí
si mě k sobě,
jako útlou travinu..
, linkuj! 
, jagg 
noc voľný verš hrůza cesta svoboda poezie sex krev . čas pocit žena fantasy zklamání strach jen tak * srdce touha haiku osud bolest vztah realita temnota marnost deprese nenávist město les horor příroda x smutek vztahy horror ... přetvářka antilistí humor emoce zima erotika vyznání život pocity samota .. momentka mládí aa naděje smrt beznaděj vzpomínka sobota povídka láska tma zoufalství podzim sen
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867