Nokturno.net / tvorba / dílko

Bezsenná bude další noc
a bez hvězd stříbrných…
Proč nepřijde mi snění na pomoc?
A  nehladí mi nikdo vlasy, snad jen hřích
a šílenství a samota,
a na kúži mi vyznání své píše jenom samota.
Milenka po které netožím…

Kolikrát kouzlo noci přinutí mně použít?-
promění mě v  netopýra
co prolétí se ve vzduchoprázdnu jizby
a usazen na secesním lustru síly zbíra
a křídly skrývá staré jizvy-
jako by snad nějaké měl…

A  stín je čaroděj,
svíce ještě nezhasly
z  vnější strany okenice…
Lži mi a podváděj,
jsi v  tom téměř úžasný,
ale i  když se snažím sebevíce,
nikdy ti neuveřím slova „miluji tě“.
Ano, jsem paranoidní denní snílek,
nevyspalá feministka bez nočních snú…
Tak nepiš mi do duše romanticky lživý příběh,
nebo zase neusnu… ( Navěky.)