28.03.07 | Michaela, @, další tvorba | 2385 x | vypínač
Pamätám sa ako som ti sedela na kolenách
a ty si ma učil prvé tóny na klavíri…
Prísny výraz v tvári
a predsa si žiaril.
Nasmiali sme sa spolu
teraz len pozeráš dolu,
sleduješ nás ako rastieme,
sleduješ naše radosti a starosti,
uvedomuješ si,že aj my starneme.
Snažíš sa nám pomáhať
a zodpovednosť v nás naháňať.
Keď si bol tu, zabudla som…
Zabudla som ti povedať,
ako veľža pre mňa znamenáš!
Moju báseň teraz čítaš,
chcem ti len napísať,
ako VEĽžMI mi chýbaš!
přetvářka haiku .. zima cesta mládí pocity aa smrt podzim realita beznaděj láska město erotika humor vzpomínka fantasy osud les noc pocit příroda hrůza poezie deprese srdce nenávist vztah vyznání x život * krev strach temnota tma povídka . bolest horror sobota vztahy momentka marnost sex emoce ... jen tak touha žena čas voľný verš svoboda samota zklamání naděje horor sen smutek zoufalství antilistí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866