Nokturno.net / tvorba / dílko

Pro trochu lásky šel bych světa kraj
Pro trochu lásky bych ztratil vše
Jen pro kapku lásky šel bych světa lán
Já mladý bezbohý pán

Bezbohý a přec v  lásku věřím
Podlomím se v  kolenou a rázem na nich klečím
Na tváři mám úsměv a přesto v  duši brečím

Za naději která se v  lásce skrývá
Pro pocit který v  ní je
Pro sílu která klidně zabije
Pro kapku,která má moc celého moře

Pro zlato které se skrývá v  hoře
Bych nešel ani metr
Byl bych hlupák,neříkám že chytrákem jsem
Ale co bych já dělal se zlatem?

Pro trochu lásky šel bych světa kraj
šel s  hlavou odkrytou a šel bych bosý…

Pro trochu něčeho co cenné mi je
Proti čemu i zl ato kámen je
Pro to co bych si přál,
Aby pocit lásky mě hřál

Pro cennost která se nedá nijak vyčíslit
Která každého může osvítit
Ano pro lásku bych přes kopce klopýtal
Na svou rodnou zemi vzpomínal

Tam za těmi všemi horami
V  té dáli tam
Já pochopil že lásku už mám

Pro trochu lásky šel bych světa kus
Přes všechno to mínus i  plus
Přes všechna ta trápení
Přes modřiny na holeni

Přes vodu v  koleni
Přes všechno to bolení
Přes všechna úskalí
Přes všechno možné co jde
přes to všechno bych šel světa kus!