16.04.04 | Jonáš, @, další tvorba | 3046 x | vypínač
On byl pouhý on...
Říkali mu Velký Jon.
I když on byl jenom on - vlastně Jon,
chodil rád na peron
a sledoval mašiny.
Jednou však zapomněl na bonton
a začal dělat kraviny.
Jednoho dne přesně v devět,
vypadal jak děd Vševěd.
Potom si to v přestrojení
pádil pěkně z ostra.
Rozpoutal nám představení,
ale smůla,jak to chodí,
zbyla z něj jen kostra.
V tom si on - onen Jon
představil velký strom,
ten se táhl do nebe
a Jon,ten byl celý bez sebe...
Avšak ulomil se velký kus,
padá,padá na Jona,´
všichni kolem řvou:,,Bacha na haluz!´´
Pak z děsivým rachotem
rozsypal se celý Jonův sen...
, linkuj! 
, jagg 
poezie nenávist haiku zoufalství fantasy touha realita horor osud pocit město ... pocity deprese . krev vztah voľný verš * žena marnost mládí povídka jen tak vzpomínka naděje samota .. příroda emoce podzim aa srdce cesta strach humor tma zima život přetvářka vztahy antilistí momentka čas smrt vyznání sex beznaděj horror sobota hrůza smutek x noc svoboda temnota les láska sen bolest erotika zklamání
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867