18.04.07 | Doris, @, další tvorba | 2554 x | vypínač
NOSOTROS SOMOS OJOS
Loučíš se a fouká vítr.
Mé malé dlaně mávají.
A říkají,sbohem tati.
Dveře o hranu skřípají.
Mé plné rty šeptají.
Znám jenom tvé šaty.
Slunce přestalo hřát.
Mé černé oči vnímají.
Velký oranžový pomeranč.
Listy v dešti se lepí.
Mé myšlenky zkoumají.
Staré tátovy fotky potají.
, linkuj! 
, jagg 
cesta realita přetvářka temnota ... krev smrt momentka vyznání pocity sobota naděje deprese zoufalství zklamání čas vztah .. srdce marnost hrůza mládí humor samota podzim nenávist život povídka touha smutek láska haiku svoboda voľný verš tma x bolest žena * emoce les příroda sex vzpomínka . vztahy beznaděj pocit erotika poezie sen strach horror osud jen tak antilistí horor aa noc město fantasy zima
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6515
autorů: 867