Nokturno.net / tvorba / dílko

Tak vím, jak chutná samota,
u� tu�ím, co to slovo skrývá,
jak skrývána je nahota,
tak samota tajena bývá.

Ji� srdce mé té chuti zakusilo,
jak hořkost, trpkost, ústa pálí,
to kdy� mne cosi soudného opustilo
a v�ichni kolem se mi jenom smáli.

Sám, jak to slovo v u�ích zní,
tak do očí se slzy derou,
to kdy� tvé srdce někdo poblouzní
a potom, potom odkráčí si s vervou.

Pryč, pryč od mého srdce,
tu ztrátu nesu trpce.
A du�i z těla berou.


PS: tak se pokou�ím tu něco přidat :) pokud se vám to líbí, mám takových básniček stovky... mů�u sem nějaké dát, ale opravdu raději a� pak, pokud si myslíte, �e to za něco stojí... Mon *)