Nokturno.net / tvorba / dílko

D = Den
N = Noc

D: Ahoj, už jsi doma?
N: Neměla bych?
D: Ale ano, jen že jsem tě dnes tak brzy nečekal.
N: Je něco, co bych měla vědět?
D: Co?
N: Cokoliv.
D: Ne.
N: Opravdu?
D: Jo.
N: Nejsi rád, že jsem přišla dřív?
D: Jsem, neměl bych?
N: Měl. Jen se ptám. Jsou děti doma?
D: Soumrak na tebe čeká v  kuchyni.
N: A  Svítání?
D: Venku přece.
N: No jo. Zapomněla jsem.
D: Mělas těžký den?
N: Den?
D: Víš, jak to myslím.
N: Ne.
D: Nevíš?
N: Neměla jsem těžký den.
D: Aha.
N: Měl bys jít, Svítání na tebe čeká.
D: Na tebe Soumrak.
N: Mám to blíž.
D: Máš.
N: Tak jdi.
D: Jo, jdu.
N: Hezký den.
D: Dobrou noc.
N: Počkej.
D: Co?
N: Počkej, říkala jsem.
D: Na co?
N: Jen tak.
D: Co?
N: Nic. Už jdi.
D: Je ti dobře?
N: Ale jo, běž. A  pošli Svítání domů co nejdřív.
D: Jako vždycky.
N: Dřív.
D: Proč?
N: Musím ji vidět.
D: Dřív než co?
N: Jen ji chci vidět.
D: Uvidíš ji. Vrátí se jako vždycky.
N: Pošli ji domů dřív.
D: Dobře, pošlu. Opravdu jsi v  pořádku?
N: Ano. Běž už.
D: Můžu tu zůstat, jestli ti není dobře. Pošlu ven Soumrak, ať se Svítání povolají Bouřku.
N: Ne, běž. Nechci, abys tu byl.
D: Proč?
N: Nechci, abys mě teď viděl. Bolelo by to.
D: Co?
N: Bolelo by to.
D: Koho?
N: Tebe.
D: Proč?
N: Prostě už jdi. Přiveď Svítání.
D: Dobře. Přivedu ji.
N: Rychle.
D: Dobře.
N: Nekoukej se na mě tak a běž.
D: Ty mě chceš opustit.
N: Nejdu nikam.
D: Nemyslím to tak, jak ty myslíš, že to myslím. Myslím, že víš, že to tak nemyslím.
N: Povídáš nesmysly.
D: Odcházíš.
N: Možná.
D: Vím, že odcházíš. Proč?
N: Nevím.
D: Co?
N: Musím. Jsem tu dlouho.
D: Víš, co to znamená?
N: Konec.
D: Jo, konec.
N: Já vím.
D: Přesto to uděláš?
N: Nemůžu jinak.
D: Můžeš, ale nechceš.
N: Musím.
D: Přece se nebudeme hádat. Prostě přiznej, že mám pravdu.
N: Máš pravdu.
D: Fakt si to myslíš?
N: Ne.
D: Tak proč to říkáš, když si to nemyslíš?
N: Chtěl jsi to.
D: Prosím tě!
N: Co?
D: Nic.
N: Tak neříkej prosím tě.
D: Já tu zůstanu taky.
N: Ne.
D: Jo. Když konec tak konec.
N: Vždycky spolu.
D: Jo, přesně tak.
N: Tos mi slíbil.
D: To jsem ti slíbil.
N: Nechci, abys to dodržel.
D: Já jsem to slíbil a já řeknu, jestli to dodržím nebo ne.
N: Jsi pořád stejný, víš to?
D: Jo. A  jsem na to hrdý!
N: Měl bys. To se mi na tobě líbí.
D: Jo?
N: Jo.
D: Tak já zavolám Svítání domů.
N: A  já řeknu Soumraku.
D: Fajn.
N: Mám tě ráda.
D: Já taky.
N: Taky se máš rád?
D: Taky tě mám rád.
N: Fajn.
D: Fajn.
N: Tak se měj.
D: Jo, měj se.
N: Zase někdy.
D: Možná…