10.05.07 | Michala, @, další tvorba | 1916 x | vypínač
Možná a snad tam někde ve stínu doufá,
stejně jako já,
že není jen skutečnost pouhá.
Možná a snad tam někde v temných zákoutích sní,
stejně jako já,
že není na světě jediný svého smýšlení.
Snad budu mít tu čest jeho býti,
třebas jen potravou,
snad nadobro jsem lapena v jeho síti.
Snad já jím a on mnou – jednim se stanem,
navždy spolu,
az do konce byti jen on je mým pánem.
Možná a snad pak pochopím,
stejně jak on,
jak ideály i skutečnosti odcházejí se staletím.
Možná a snad pak jídlo si zprotivím,
stejně jak on,
a všechny své nepřátele postupně umírat uvidím.
podzim haiku marnost les přetvářka horror ... sex zima krev aa cesta bolest pocity emoce jen tak sobota .. vzpomínka antilistí momentka . x osud humor horor touha pocit erotika voľný verš nenávist láska poezie naděje čas realita město beznaděj smutek vyznání svoboda zklamání smrt mládí noc deprese strach temnota žena vztahy zoufalství * tma hrůza příroda život sen samota vztah povídka fantasy srdce
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866