09.05.04 | čtenář Lenny, @ | 2579 x | vypínač
otrhávám lístky růže,
dřív byly bílé, ale teď rudě září, až přechází zrak
jsou smočeny v krvi,
v krvi jenž prýští z tvých žil,
které někdo nožem otevřel
dívám se a vím, že tě nemohu zachránit
protože ty nechceš
už zbývá jen jeden list,
a pak už růže nebude růží,
zbude z ní jen stonek bez života, bez své původní krásy
tak jako tvé tělo,
poslední list spadl
je ticho
proč jsem ti nepomohla?
má krásná růže, vždyť už ti nebylo pomoci,
ten kdo tě utrhnul se o tebe nestaral,
moc dlouho jsi byla bez vody
život z tebe vyprchal
vítr rozvířil poházené lístky, odvál je někam daleko
neboj, už nebudu plakat…
poezie haiku jen tak smutek aa smrt tma .. hrůza . srdce erotika nenávist * horror sen strach marnost podzim realita vztah samota beznaděj krev emoce pocit svoboda příroda zima mládí sobota naděje osud cesta touha deprese láska město vztahy temnota fantasy sex povídka přetvářka antilistí momentka voľný verš žena noc život x humor čas pocity les vzpomínka horor vyznání bolest ... zoufalství zklamání
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866