Nokturno.net / tvorba / dílko

Poslední tvůj chléb. Nedá ti to spát.
Za noci chodíš se s  těstem polaskat.
A  vůně už stoupá až k  bráně věčnosti.
Vzpomínky. Slzy. A  hodně úzkosti.

Už nezbylo nic. Jen brána. Naděje ?
Ve starém deníku ti chybí jedna stránka.
Chvíli jsi zoufalý. Kam se vše poděje ?
Poslední dopis, slza – vzácná známka.

V  uzlíku chléb, minci tiskneš v  dlani.
Na cestu sám zrána vykročíš.
Zamknul jsi svůj dům ? Dal jsi sbohem lani ?
Co bude s  ní, když už se nevrátíš ?

Na nebi mráčky, pod nohama tráva,
ještě pár doteků a co vůbec bude dál ?
Nebudou krásná, svěží jarní rána,
za branou temnou budeš sám a sám.

Rozlom ten chléb. Nakrm třeba ptáky,
Dej kaprům v  rybníce. Sobě sousto taky.
Zavoněl heřmánek. I  akáty v  údolí.
V  bolesti vzkříšení ! Kdo ví, ten napoví.