28.05.07 | Petr Sirůček, @, další tvorba | 2013 x | vypínač
Samota je jako dýka dlouhá
z mé hrudi její rukojeť kouká
a po ní pak na zem má krev teče
můj život se pomalu do záhuby vleče
na svém ostří zákeřný jed nesla
do mého života temnota se snesla
a teď mě pod svým závojem dusí
světlo lásky jí zahnat už musí
jméno té temnoty je touha
mé srdce stěží si doufá
že nalezne konečně spásu
abych mohl mít opět zase lásku
voľný verš povídka čas tma láska mládí marnost x hrůza antilistí jen tak vyznání přetvářka ... krev zoufalství nenávist příroda deprese humor strach aa haiku sobota fantasy zima poezie touha podzim naděje žena beznaděj smutek vztah horror smrt realita zklamání sen bolest pocity .. momentka * temnota svoboda srdce vztahy pocit sex vzpomínka město samota život erotika horor emoce . cesta les noc osud
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866