Nokturno.net / tvorba / dílko

Studánky temné
září v  tvé tváři,
paprsky pohledu
dopadaj na zem –
na kámen,
na kterém
ještě před chvíli
vítr rozfoukal
popela hromadu…
Slzy se zalili
dvě překrásne studánky,
tmavá jsou na dně,
však září v  nich stříbro
a slzy tvé dopadaj,
dopadaj na kámen…

Léta šli…
listy ze stromů
vzkvétaly a padaly
k  vadnoucí trávě…
Slzy se minuly,
zašly sladké časy,
jen vzpomínky zůstaly…
Každou noc –
ten samý sen,
ta sama otázka…
…co kdyby?
co kdyby jen…