Nokturno.net / tvorba / dílko

Sklouzáváš mi po chrbtě…
Sklouzáváš mi po stehnech…
Sklouzáváš mi po ňadrech…
Sklouzáváš mi po duši…
…. And the melody of rain has stolen the voice of violin,
charming me with the darkest blue whisper.

Vím, že zabít bys mě nechtěl,
i  když poutáš mě ve snech
a ulpíváš mi na rtech-
naučil´s mě tvé síle- mně taky nelze poručit…

Sjíždíš mi vlasy…
Sjíždíš mi po bocích…
Sjíždíš mi prsty…
Sjíždíš mě…
…. And the melody of rain has stolen the voice of violin ,
charming me with the darkest blue whisper.


Tvá prudkost mě spasí,
za monogamních nocí,
já přijímám tvé tresty-
a rozhřešení hledám ve tmě….

Chráníš mé srdce…
Chráníš mého ducha…
Chráníš mou mysl…
Chráníš vše divé…
…. And the melody of rain has stolen the voice of violin .
charming me with the darkest blue whisper.

Biješ mě prudce,
mazlíš konec ucha,
kruh nabírá smysl-
thuriszas šeptám tak jako dříve…