25.06.07 | Donar Tyr, @, další tvorba | 2556 x | vypínač
Říkáš, že nemúžeš mně milovat…
Dobře víš, že prosit o kousek něhy nebudu.
Copak je pro tebe mít mě rád?
Kolikpak pocitú značí snad???
Snad proměním se ti za splnu ve stvúru.
Tak již dávno měl´s mě oplakat.
Mých já je dost, však srdce jen jedno- snad,
již zapadlé prachem a stínové.
Však jen já rozhoduju komu jej dát,
pro koho nechat jej naříkat…
Kto múže vztáhnout na něj ruce a zasadit rány morové.
Kolikpak času chtěl sis ještě dát???
Nežli zjistíš zda chceš zústat anebo utíkat…
Radši tedy běž.
Nebudu plakat, nebudu se smát,
jen přestaň se mého srdce dotýkat.
Je křehké…
Tak když ublížit mu chceš, alespoň přesně řež…
sobota beznaděj zima smutek samota naděje osud mládí emoce sex realita hrůza povídka cesta horor láska příroda sen krev aa strach haiku přetvářka . bolest erotika smrt vyznání antilistí pocit voľný verš noc čas jen tak les touha momentka vztah humor město život ... srdce vzpomínka horror deprese .. nenávist zoufalství fantasy zklamání tma x marnost * svoboda pocity podzim poezie temnota žena vztahy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866