Nokturno.net / tvorba / dílko

Ponořena
do tisícú odleskú-
tisícú kapiček…
A  vlasy někde medzi hladinou
a tarotovou kartou dvadsetčtyři- Svět…
Hraju si s  jezírkem vody v  pupíčku…

Utvořena-
v  tuto chvíli jenom z  lesku
a skleněných kuliček…
A  před třináctou hodinou
sním pro klid duše lotosový květ,
pak vydechnu další chviličku…

Nejspíš žena
jsem- když jako vlče civím do bleskú
a před hromy schovávám ouška do malých tlapiček…
Všechny přeludy jednou pominou ,
někdy možná, možná hned,
možná když z  kúže vysaju poslední kapičku…
A  uteču někam zbírat slzy pod ochranou měsíčku
a rad neznámých starých divných tet…