23.07.07 | Berenika, @, další tvorba | 2135 x | vypínač
Vím, že navždy
kráčím sama!
Jsem jako slunce žhnoucí.
Země suchem rozpraskaná.
A můžeš mi
stokrát lásku přát.
Jsem země rozoraná.
Mnoho nezáleží,
zda máš mě,
nebo nemáš rád.
Vím, že navždy kráčím sama.
Přesto ti šeptám hlasem tichým:
prosím tě, hlaď mě, HLAĎ…!
, linkuj! 
, jagg 
vzpomínka erotika smutek fantasy zklamání krev přetvářka povídka horor * strach pocit sex hrůza aa vztahy ... srdce haiku noc nenávist jen tak deprese vztah pocity čas touha mládí antilistí momentka smrt město voľný verš humor beznaděj emoce život . x marnost žena horror realita samota příroda naděje láska poezie podzim cesta sen vyznání osud les sobota .. zima zoufalství svoboda tma bolest temnota
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867