23.07.07 | Berenika, @, další tvorba | 2080 x | vypínač
Vím, že navždy
kráčím sama!
Jsem jako slunce žhnoucí.
Země suchem rozpraskaná.
A můžeš mi
stokrát lásku přát.
Jsem země rozoraná.
Mnoho nezáleží,
zda máš mě,
nebo nemáš rád.
Vím, že navždy kráčím sama.
Přesto ti šeptám hlasem tichým:
prosím tě, hlaď mě, HLAĎ…!
pocit poezie tma srdce ... vyznání osud nenávist zoufalství žena město strach podzim horor voľný verš x marnost zklamání přetvářka les svoboda smutek mládí zima jen tak naděje emoce haiku příroda humor vztah * pocity sex sen cesta život fantasy momentka beznaděj touha čas horror samota láska vzpomínka povídka realita erotika sobota temnota aa deprese vztahy antilistí krev hrůza . smrt bolest .. noc
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867