23.07.07 | Berenika, @, další tvorba | 2158 x | vypínač
Vím, že navždy
kráčím sama!
Jsem jako slunce žhnoucí.
Země suchem rozpraskaná.
A můžeš mi
stokrát lásku přát.
Jsem země rozoraná.
Mnoho nezáleží,
zda máš mě,
nebo nemáš rád.
Vím, že navždy kráčím sama.
Přesto ti šeptám hlasem tichým:
prosím tě, hlaď mě, HLAĎ…!
, linkuj! 
, jagg 
nenávist sobota aa noc sen horror pocit žena fantasy vyznání realita přetvářka antilistí x horor haiku beznaděj čas povídka tma erotika sex touha samota smrt naděje srdce pocity strach deprese . voľný verš příroda hrůza město vztah marnost .. emoce jen tak smutek vztahy temnota * podzim zima humor svoboda cesta poezie bolest osud zklamání krev momentka ... život láska mládí les vzpomínka zoufalství
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867