23.07.07 | Berenika, @, další tvorba | 2022 x | vypínač
Vím, že navždy
kráčím sama!
Jsem jako slunce žhnoucí.
Země suchem rozpraskaná.
A můžeš mi
stokrát lásku přát.
Jsem země rozoraná.
Mnoho nezáleží,
zda máš mě,
nebo nemáš rád.
Vím, že navždy kráčím sama.
Přesto ti šeptám hlasem tichým:
prosím tě, hlaď mě, HLAĎ…!
žena aa voľný verš temnota město svoboda vyznání samota realita mládí fantasy vztahy zima sex poezie zoufalství vztah naděje touha tma hrůza podzim sobota sen * horror srdce strach smutek . marnost beznaděj .. život noc momentka smrt čas x osud láska přetvářka antilistí haiku příroda horor deprese les pocit zklamání humor ... cesta bolest povídka krev pocity jen tak emoce erotika nenávist vzpomínka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867