Nokturno.net / tvorba / dílko

Říkals mi, že sníš;
avšak jaké to jsou touhy?
Plné kouře,
ve mně bouře.
Nevidím přes clony?
Či slepým je, kdo vidět nechce?
Zavírat oči realitě, šlo mi lehce.
Na lep ti sedá mnoho much,
neznáš jejich tváře,
zbytky svatozáře
rozpil hospodský puch.

Však jaké to jsou sny?
lehké..od parfému,
každý den jiného.
Vrcholky hor halí se do mlhava,
cesta nejistá
o  kameny nohy se tříští,
leč vůle mě nutí stoupat výš;
krev stéká, prýští.
Zatímco Ty stále vlhkým příborem jíš
….…...
přesnídávku svého ega