07.08.07 | jan urban, @, další tvorba | 1805 x | vypínač
Ve vrbách stála
v místech bez mašlí
neboť ten den
se vodník oběsil na stuze
z leknínu utkané.
Černý kůň jí nozdry
do nahého klína položil
očarován
tím tělem napnutým.
Za hřívu trhla
ve výskoku
a nohy bosé do slabin zaťala
pro radost
z bolestného zaržání
chvějícího hřebce.
Tak vítr hrál
na flétny z rákosí
ty divné tóny pro prokleté
kteří na cestě oči sklopili
před obrazem koně a dívky
před jízdou u pramene počatou
bez cíle a beze slov.
A já mám chuť
vplést nové mašle do proutí vrb
než leknín nový doroste.
Zatím kradu sny pohádkám.
.. strach hrůza smutek ... srdce poezie voľný verš čas smrt emoce x jen tak vzpomínka podzim život horror zima beznaděj tma samota přetvářka nenávist temnota horor zoufalství svoboda marnost erotika bolest osud antilistí aa povídka noc láska město krev vyznání žena realita * fantasy zklamání touha deprese humor vztah les sex pocity cesta mládí . příroda pocit sen vztahy haiku naděje momentka sobota
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866