13.08.07 | čtenář eerie, @ | 1417 x | vypínač
Co to slyším z toho ticha?
Moje srdce láskou vzdychá,
po tobě a po štěstí,
tak co mi osud vyvěští?
Co,no tak řekni ženo,
ať mám všechno připraveno!
Jako vánek poletím si,
jen tak pěkně zlehoučka,
dám ti pusu jako kdysi
a hurá do teploučka.
V očích tvých jsou slzy,
jen se neboj má milá,
já navrátím se brzy.
Až uslyšíš můj hlas,
budeš vědět,že jsem s tebou,
že vrátil jsem se včas.
Co to slyším z toho ticha?
Už jen zpěv a štěbetání,
že by ptáčci u kalicha?
Tak sbohem má paní…
aa temnota voľný verš hrůza zklamání sex antilistí samota podzim jen tak vzpomínka horor zima svoboda . osud x humor sobota město marnost erotika bolest čas les vztah láska emoce smutek cesta smrt beznaděj horror pocit nenávist žena poezie přetvářka naděje vyznání noc mládí momentka .. * strach ... realita deprese haiku život tma pocity vztahy touha příroda povídka fantasy srdce krev zoufalství sen
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866