13.08.07 | čtenář eerie, @ | 1706 x | vypínač
Co to slyším z toho ticha?
Moje srdce láskou vzdychá,
po tobě a po štěstí,
tak co mi osud vyvěští?
Co,no tak řekni ženo,
ať mám všechno připraveno!
Jako vánek poletím si,
jen tak pěkně zlehoučka,
dám ti pusu jako kdysi
a hurá do teploučka.
V očích tvých jsou slzy,
jen se neboj má milá,
já navrátím se brzy.
Až uslyšíš můj hlas,
budeš vědět,že jsem s tebou,
že vrátil jsem se včas.
Co to slyším z toho ticha?
Už jen zpěv a štěbetání,
že by ptáčci u kalicha?
Tak sbohem má paní…
, linkuj! 
, jagg 
. město marnost pocity beznaděj sen podzim cesta přetvářka erotika realita noc svoboda povídka pocit zima fantasy hrůza humor momentka les život láska ... tma bolest touha horror sobota vzpomínka zklamání příroda jen tak smrt voľný verš x aa antilistí čas osud naděje * samota .. poezie mládí horor emoce zoufalství deprese nenávist žena srdce vztah haiku vyznání sex vztahy krev smutek strach temnota
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867