13.08.07 | čtenář eerie, @ | 1613 x | vypínač
Co to slyším z toho ticha?
Moje srdce láskou vzdychá,
po tobě a po štěstí,
tak co mi osud vyvěští?
Co,no tak řekni ženo,
ať mám všechno připraveno!
Jako vánek poletím si,
jen tak pěkně zlehoučka,
dám ti pusu jako kdysi
a hurá do teploučka.
V očích tvých jsou slzy,
jen se neboj má milá,
já navrátím se brzy.
Až uslyšíš můj hlas,
budeš vědět,že jsem s tebou,
že vrátil jsem se včas.
Co to slyším z toho ticha?
Už jen zpěv a štěbetání,
že by ptáčci u kalicha?
Tak sbohem má paní…
láska osud naděje vyznání momentka strach samota smutek srdce .. žena horror hrůza vztah jen tak město smrt poezie haiku zklamání mládí antilistí zima cesta povídka svoboda sobota přetvářka erotika voľný verš vztahy x touha tma marnost zoufalství pocit humor sex . les temnota noc život krev horor beznaděj ... příroda podzim pocity * bolest deprese sen vzpomínka čas fantasy emoce aa realita nenávist
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867