Nokturno.net / tvorba / dílko

Sedí u  krbu,
bible na kolenou,
modlitba na rtech
a hodiny púlnoc odbíjí…

Opřena o  vrbu,
s  krásou Bohem zapomněnou.
Bledá dívka na starých portrétech,
co rukama temný oltář ovíjí…

Otevřel oči,
do bible vložil obrázek svatého.
Oheň zvolna dohořel
a on vyděšeně čekal na ráno…

Klíč se v  zámku stočil,
vešlo cosi dávného-
ta která v  mrtvé ruce nese divozel
a za krev šeptá do ucha své ano…

Ano drahý, chtěls´ mně míti u s ebe,
tak nakrm mě ze svých žil z  plna
a nebuď k  milence své skoupí….

Nech mě a pomodlím se za mně i  za tebe,
vždyť má je tohle vina…
Chtěl jsem lásku- lásku ženy, běda, já byl hloupý!