Nokturno.net / tvorba / dílko

V  ledové křeči
sevřené dlaně
a duše propletené
kolem stonky vlaštovočníku
utrhnutém za svitu matky luny…

Neplaš se polibkú zvlčilé ženy
a panenských dotekú kapek deště -
nebudou bolet…

Na zemi klečí
a těla jsou skrocené laně,
vyděšené a propletené
do obrazcú na křídlech kolibříkú
zakresleny tlumenými stony…

Neplaš se záchvěvú změny
a nestoudných slov: ano a ještě-
ty nebudou bolet…

A  srdce brečí
a chutná syrově a slaně,
bolestně pomatené,
nahé ve svém táhlém vzlyku
plní smutek púlnočně modrými tóny…

Láska je a láska není,
zablacený dětský hřiště
a hry které bolet budou…