Nokturno.net / tvorba / dílko

Umřela Láska

Umřela Láska.
Slunce ztrácí svůj jas
obloha tmavne.
Ach, proč odešla Láska zas?
Jak Samota to zvládne.
Slova, jenž zdála se být plna síly
teď, když umřela, zmizela
změnila se v jehly – jsou po nich díry
a nejen do duše, ale i do těla.

To bylo o lásce. Nebo snad o lži?
Co si dva říkali? Budeme svoji navždy.
Proč ta slova tolik bolí
a každá vzpomínka
a u srdce pálí?

Je to snad osud, hloupost či trest?
Proč ale, za co? Kdo to má snést?

Teď je ten zraněný jak Malý princ
sám, daleko, na poušti – pryč.
Čeká tam na hada – na jed.
By už tu nebyl – a to hned!