Nokturno.net / tvorba / dílko

Až srdce obejme chladná černá zem,
vzpomene někdo na mě?
Cožpak můj život byl jen pouhý sen,
nezůstane ničeho po mně?

Vždyť já žila jsem tu dlouhá léta,
viděla jsem, jak naše země upadá i vzkvétá.
Tak věnujte mi prosím alespoň jednu vzpomínku,
i když zdá se, můj život nestál za zmínku.

Až mé tváře bude už jen hlína hladívat,
nad hlavou vztyčí mi chladný kámen,
přijďte se za mnou někdy podívat,
tělo zetlí, ale s duší není ámen.

Vždyť já byla jsem tu dlouhá léta,
viděla jsem, jak člověk uvadá i vzkvétá.
Tak věnujte mi prosím alespoň malou vzpomínku,
i když zřejmě můj život nestál za zmínku.