19.09.07 | BastMetztli, @, další tvorba | 1835 x | vypínač
Až srdce obejme chladná černá zem,
vzpomene někdo na mě?
Cožpak můj život byl jen pouhý sen,
nezůstane ničeho po mně?
Vždyť já žila jsem tu dlouhá léta,
viděla jsem, jak naše země upadá i vzkvétá.
Tak věnujte mi prosím alespoň jednu vzpomínku,
i když zdá se, můj život nestál za zmínku.
Až mé tváře bude už jen hlína hladívat,
nad hlavou vztyčí mi chladný kámen,
přijďte se za mnou někdy podívat,
tělo zetlí, ale s duší není ámen.
Vždyť já byla jsem tu dlouhá léta,
viděla jsem, jak člověk uvadá i vzkvétá.
Tak věnujte mi prosím alespoň malou vzpomínku,
i když zřejmě můj život nestál za zmínku.
. strach jen tak erotika život žena temnota zklamání marnost naděje voľný verš haiku pocit emoce vztahy beznaděj smrt bolest povídka zima touha osud aa poezie x tma les deprese .. cesta humor samota láska přetvářka antilistí čas nenávist podzim sobota vzpomínka zoufalství vztah mládí svoboda fantasy horror noc realita krev sex vyznání srdce horor pocity sen příroda smutek * město hrůza momentka ...
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866