Nokturno.net / tvorba / dílko

Prstíky dloubají
do ramene
černého pláště
zahaleného cizince...

Nese tě pryč!

Za tmy a potají,
ulice kamenné
a za bubnování deště
krade tě mamince...

Braň se a křič!

Dech se ti zatají
při myšlence šílené,
co bude chtít ještě,
když padne maska púlnočního milence...

Láska to nebyla, byl to jen chtíč.

A tys ho čekala.
U okna.
Tvář mu zlíbala
a byla ochotná...

A tak jsi tě vzal.
K ránu již pospíchal.
Ranní rosa z tebe jeho tělo setřela
a pak...
Pak jsi umřela.