20.10.07 | čtenář Yenny | 1555 x | vypínač
Nedokáži již vzdorovat,
chlad a temno mě pohlcuje.
Už ho nechci milovat,
Chlad mnou prostupuje...
Jsem jím polapená celá,
nechávám se, začíná se mi líbit,
nebráním se, vždyť tak krásně volá.
Temno vábí, chlad volá... jsem tak slabá.
"Jdi za ním" našeptává něco ve mě,
"pomůže Ti od trápení."
Poslouchám, kráčím a neohlížím se.
Přivítal a pohostil mě. Rány mé hojí.
Rozumí mi, ví jak se cítím.
Jsme stejní. Chladní, temní, ledoví...
Neptám se, proč se to stalo.
Neptám se, proč mi to udělal.
Neptám se, proč se to tak pokazilo.
Nyní již nejsem sama. Je se mnou...
Chladní, krásní, mraziví, bezcitní.
vztah haiku antilistí x voľný verš poezie povídka temnota strach pocity noc horor srdce přetvářka zklamání emoce smrt žena vzpomínka humor smutek ... horror naděje tma vztahy osud nenávist sobota aa příroda vyznání sex zoufalství les pocit fantasy jen tak realita život podzim bolest hrůza touha svoboda cesta momentka samota beznaděj krev mládí čas erotika marnost * .. . zima město láska sen deprese
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866