20.10.07 | čtenář Yenny | 1856 x | vypínač
Nedokáži již vzdorovat,
chlad a temno mě pohlcuje.
Už ho nechci milovat,
Chlad mnou prostupuje...
Jsem jím polapená celá,
nechávám se, začíná se mi líbit,
nebráním se, vždyť tak krásně volá.
Temno vábí, chlad volá... jsem tak slabá.
"Jdi za ním" našeptává něco ve mě,
"pomůže Ti od trápení."
Poslouchám, kráčím a neohlížím se.
Přivítal a pohostil mě. Rány mé hojí.
Rozumí mi, ví jak se cítím.
Jsme stejní. Chladní, temní, ledoví...
Neptám se, proč se to stalo.
Neptám se, proč mi to udělal.
Neptám se, proč se to tak pokazilo.
Nyní již nejsem sama. Je se mnou...
Chladní, krásní, mraziví, bezcitní.
, linkuj! 
, jagg 
zoufalství osud město ... srdce noc vztahy touha fantasy . mládí čas deprese horror sen pocity * naděje voľný verš horor haiku temnota tma momentka žena erotika přetvářka pocit nenávist .. jen tak sex sobota vztah povídka aa život smutek poezie marnost samota humor příroda emoce realita láska les strach podzim antilistí smrt vzpomínka krev zklamání zima cesta hrůza beznaděj bolest svoboda vyznání x
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867