Nokturno.net / tvorba / dílko

Ve tmě se lesknou oči tvé jako
zrcadla při svitu svíček.
Jemně dopadáš do přikrývek
ušitých z lístků růží a lylií.
Voláš mé jméno do prázdnoty ozvěn
a doufáš v návrat svých slov.
Hledíš k nebi posetém hvězdami,
jež po staletí brouzdají prostorem.
Když příjdu k tobě a posadím se na
okraj nekonečného moře lásky,
ty pohladíš mě pírky vran po zádech.
Zašeptám tiše tvé jméno a v
odpověď mi přijdou tvé polibky do vlasů.
A aniž by jeden z nás vyslovil
Miluji Tě,
tak víme, že to tak mezi námi je.