31.01.08 | Solitaire, @, další tvorba | 2565 x | vypínač
Kráčela mořem
bezedných očí,
míjela dlaně
zaťaté v pěst,
otázka pálí...
čím to, že zločin,
který se nestal,
předchází trest?
Krajinou šedou
vlekla své rány,
a v jejích stopách
plazil se strach...
Rytíři chrabří
princezny chrání
před zlými draky
jen v pohádkách!
Chtěla si ohřát
ledové ruce,
hledala plamen
vykoupení.
V krajině stínů
nesvítí slunce...
našla jen schody
do sklepení!
Kráčela tiše
krajinou stínů,
na sobě prostý,
smuteční šat.
A tam, kde obzor
s nicotou splynul,
na prvním schodě
zůstala stát.
Tam dole v prachu
zemřela víra,
dýchala jedem
nasáklý vzduch...
Nahoře bolest
odvahu sbírá
rozdělit nyní,
co spojil Bůh !
Když potom vyšla
ze sluje dračí,
ráno se zhouplo
z tmy do barev,
uši jí hladí
písnička ptačí,
v očích má slunce,
na rukou krev...
krev mládí les čas bolest ... horor srdce x realita momentka fantasy samota haiku město osud podzim povídka smrt vztahy strach nenávist beznaděj žena sen hrůza sobota temnota . voľný verš zklamání marnost erotika zima emoce tma antilistí noc poezie aa horror život cesta naděje .. příroda touha pocit vztah zoufalství vzpomínka pocity přetvářka humor smutek sex láska deprese jen tak * vyznání svoboda
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866