22.07.04 | Anemone, @, další tvorba | 2373 x | vypínač
Nechtěj mě znát,
není oč stát,
život je krátký,
smrt je dlouhá,
není tu nic, proč se smát.
Nechtěj mě už znát,
není tu nic, co ti dát,
život je vratký,
vteřina pouhá
rozhodne, není tu nic, proč se bát.
Opouštím smutek,
odpouštím dotek
z lítosti daný,
život není snadný,
snad se to mělo stát.
Není tu nic, proč se smát,
není tu nic, čeho se bát,
teď zbývá jen vstát
a sobě si lhát,
že bude lépe
v uličce slepé
bez lásky.
Nevěřím na vsázky
předem prohrané,
chvíle promrhané,
snad už se to nestane,
snad je tu něco, proč žít,
proč žít chtít,
proč stále snít.
Pouto zpřetrhané,
snad jednou nastane
den bez vrásky.
Odpuštění je před námi,
zatracení za námi,
není už důvod si lhát,
není tu nic, proč mne máš ještě znát.
Jít dál
v uličce slepé
bez lásky.
22.7.2004
život samota podzim povídka pocity příroda žena pocit zklamání vyznání strach jen tak čas * .. hrůza les krev svoboda sen antilistí vzpomínka emoce smrt láska osud přetvářka poezie beznaděj . tma bolest město temnota noc mládí aa zima momentka fantasy nenávist marnost vztah zoufalství horor deprese vztahy realita cesta haiku erotika horror touha x srdce sobota humor ... naděje smutek sex voľný verš
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867