09.02.08 | Meltuilë, @, další tvorba | 3173 x | vypínač
Vůně mandlových srdcí
a láskyplných slov
vedla mou dlaň k ohni,
kráse,
jasu
smutných očí sov.
V opiu třpytu hvězd,
zlostně se potáceje
a v deliriu noci
(samotný smrti stesk)
ožralý notně kleje
Ghetto snů malomocných
křičelo v ďáblů rej,
vrah dýkou v sebe ryl
(chtíčem klín trhaje)
milostnou epopej
Zoufalce dlaně teskné
vzpínaly k vesně šrámy plné
krve,
doufaje v hlas jarem potrefené
krásy,
jsa šílená zatracením šeptala:
„Už
zase
slyším
ty
hlasy.“
voľný verš žena pocity naděje .. zoufalství horor horror bolest vztahy poezie aa povídka vzpomínka ... sen sobota svoboda marnost cesta vztah osud beznaděj zima život příroda čas jen tak smutek mládí haiku noc město deprese momentka emoce zklamání les samota x tma fantasy smrt antilistí realita touha * erotika hrůza pocit strach láska vyznání srdce podzim humor . temnota sex přetvářka nenávist krev
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866