24.02.08 | Rovena, @, další tvorba | 2529 x | vypínač
Za melancholicky vděčné,
jak vločky sněhu na jaře,
já měním struny teskné
na oprýskané kytaře.
Jen akordy, mí společníci,
svůj žalozpěv zpívají.
Snad ódu na večernici,
jež - jen v duchu - líbají..
, linkuj! 
, jagg 
srdce pocity smutek mládí voľný verš žena vztahy . cesta ... vztah fantasy zoufalství vzpomínka erotika sobota haiku horror x deprese aa zklamání emoce beznaděj antilistí sex humor přetvářka bolest zima povídka město hrůza strach pocit marnost touha samota * příroda láska horor nenávist poezie .. temnota krev vyznání les svoboda tma podzim naděje noc osud jen tak čas momentka sen realita smrt život
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867