24.02.08 | Rovena, @, další tvorba | 2491 x | vypínač
Za melancholicky vděčné,
jak vločky sněhu na jaře,
já měním struny teskné
na oprýskané kytaře.
Jen akordy, mí společníci,
svůj žalozpěv zpívají.
Snad ódu na večernici,
jež - jen v duchu - líbají..
, linkuj! 
, jagg 
čas fantasy život naděje haiku antilistí strach pocity marnost nenávist vzpomínka smrt srdce zoufalství samota ... zima erotika temnota smutek emoce vyznání pocit aa sen jen tak cesta podzim krev tma láska zklamání město x . povídka noc horor .. mládí deprese * realita les svoboda osud příroda sex poezie vztahy voľný verš přetvářka sobota beznaděj žena hrůza momentka touha vztah horror bolest humor
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867