Nokturno.net / tvorba / dílko

Pomalu, tiše,
umírá duše.

Pomalu, tiše,
umírá ptáče..

Tíha se vláče
a ptáče pláče

Jak má žít bez křídel a bez zrní,
proč ho nikdo nevidí?

Těžký nohy, hlava jako břitva,
zavolej bohy,
že život s tebou plejtvá!!

Tíha se vláče,
rodí se ptáče!

Ve vlastní duši se ptá, co ho čeká,
proč se všeho leká?

Stín tvejch tužeb přešel do prázdnoty,
už je to snad rozhodnutý.

Kdo má na to právorušit naše touhy,
i když jsou to jen myšlenky pouhý!
Jen pouhý slova,
zkusime to znova...

Tíha se vláče
a ptáče už pláče!
Snad po stý,
vždyť je to tak prostý
a sprostý..
že...se tíha vláče a odletá ptáče..

Samo s duší..
bez těla...
proč žít ještě nesměla??