Nokturno.net / tvorba / dílko

Hledím uprostřed lesa
jak nadějě klesá
Z mraků spouští se zas dešť
snažim se ho zastavit
ale nemůžu ani ten svůj
chci říct
tak se podívej,
tak stůj, jsem tu i já....

Mlčky přivírám oči
chci tě hladit,
tobě pohled stačí,
snad ten příští
bude sladčí..

Vítr mi hladí vlasy
nejseš to ty
s moudrýma očima
snad bych měla poděkovat
za ty zlatý časy
kdy si to byl ty..

V lese
se mi duše třese
nevim,
mám mlčet nebo řvát
mám se o tvy velky srdce
rvát...?

S touhou
dlouhou
se dál potácím
sama sobě bolest
vyvracím..
Naději snad neztrácím
když
uprostřed lesa
ti hladina klesá...